Přivtělené (přisedlé) duše, odvod duší
Co je přivtělená (přisedlá) duše?
Je to duše zemřelého člověka (často označována jako duch), která doposud neodešla do vyšších vibrací (tj. do světla, do nebe,…). Pohybuje se nějakým způsobem mezi námi. Přivtělenou duší se stává ve chvíli, kdy se „napojí“ na hmotné tělo žijícího člověka, ne kterém „parazituje“. Duši si představme jako člověka, který pouze nemá své fyzické tělo. Jinak vnímá a myslí naprosto stejně jako za svého „života“. Většina duší si úplně neuvědomuje, že zemřela. Proto žijí jakoby ve smyčce svých posledních událostí a v roce, ve kterém zemřeli.
Přivtělenou duši bych přirovnal k situaci, kdy si na jeden počítač (tělo, mozek) nahrajete dva odlišné operační systémy (vaše vědomí a vědomí cizí duše), které chtějí někdy fungovat současně, jindy je v činnosti jen jeden, anebo se využívá od každého jen část funkcí.
Proč zde duše zůstávají?
Důvodů, proč duše po pouštění těla neodchází je mnoho. Mezi nejčastější, se kterými jsem se setkal, jsou následující:
Neví, že zemřely, žijí v iluzi svého předchozího života
Situace, kdy si duše po opuštění těla neuvědomí, že zemřela (může být způsobeno například rychlým odstraněním těla z blízkosti duše) nebo si to nechce připustit. Ze svého pohledu vnímá, myslí, vidí, slyší atd. Tyto duše obvykle žijí v iluzi minulých vzpomínek nebo si vytváří (jako by představují) svůj další život. Ve většině případu jsou stále v roce, kdy zemřeli (např. 1550) a nehraje roli, že je rok 2022. Stejně tak mají iluzi svého těla, jak si ho pamatují. Proto si mohou sami sebe „prohlédnout“ a vidět ruce, nohy, trup. Při odvodech poté nastávají zábavné situace, kdy na dotaz zdá má dotyčná osoba (duše) v pořádku tělo, odpoví: „Mám v břiše díru, ale jinak je v pořádku.“
Nejsou smíření se svou smrtí nebo s životem, který prožily. Utápí se ve výčitkách, smutku, zlosti a jiných negativních emocích, které brání odchodu
Po smrti je důležité přijmout a být smířený se vším, co se nám za „života“ stalo. Pokud se trápíme, máme výčitky, pocity viny nebo zlost, není možné odejít za světlem a připravit se na případnou další reinkarnaci. Obvykle tyto pocity po uvědomění si své smrti a toho, že stále „jsem“ za určitou dobu odezní a duše může odejít pryč. V určitém procentu případů to ale trvá roky nebo i tisíce let a z takové duše se může stát duše parazitující na jiném těle.
Ví, že zemřeli, ale neví, co mají dělat, protože je za života nenapadlo, že by po smrti mělo něco být
Situace podobná předchozímu bodu. Jen je duše zmatená.
Duše chce pomáhat
Pro jednoduší představu uvedu příklad, kdy zemře babička, která má v době smrti malého vnoučka. I když si uvědomuje (ale také nemusí), že zemřela, má pocit, že nemůže odejít, protože chce pomoci se o vnoučka postarat. To je hezké v době, kdy je dítě malé a občas mu pomůže nespadnout. Problém nastává ve chvíli, kdy vnuk vyroste, je dospělý a nejde si přítelkyni. Babičce se slečna nelíbí, a tak má tendenci vnukovi radit, aby jí nechal a našel si jinou (z takových a makových důvodů). Tyto babiččiny názory se projeví jako myšlenky ve vnukově hlavě a on má pocit, že je to jeho rozum, který mu radí. A tak se se slečnou rozejde. Jenže se to opakuje a opakuje, protože pro babičku není žádná žena dost dobrá. Tyto duše mají často povědomí i o čase a aktuálním roce, protože vnímají tok času na osobách, o které se „musí“ starat.
Duše chce škodit
Obvykle se jedná o nevyřízené účty z minulosti. Například byla duše ve svém posledním životě zavražděna a snaží se to svému vrahovi oplatit. Problém je, že škodící duše je v negativním nastavení a zlosti vůči svému vrahovi. Toto negativní nastavení jí brání odejít do vyšších vibrací. Tak tu bloudí a hledá svého „vraha“ stovky nebo tisíce let. Problém je v tom, že „vrah“ se mohl již několikrát reinkarnovat, projít duchovním vývojem a je to v tuto dobu již někdo jiný. Což si pomstychtivá duše neuvědomuje.
Nemohou se rozloučit s blízkými nebo majetkem
Podobná situace jako v případě pomoci. Jen u majetku na něm lpí tak, že se s ním nedokáží rozloučit ani po smrti.
Jak nás mohou přivtělené duše ovlivnit?
Velká část duší se na první pohled projevit vůbec nemusí. Často se pouze připojí na tělo a čerpají z něj energii. Pokud je člověk vitální a má dostatek vlastní energie, nemusí přivtělenou duši pocítit. Navíc se tyto duše mohou připojovat a odpojovat.
Problém nastává, pokud je jejich ovlivňování silnější. Kromě odčerpávání energie je velmi časté podsouvání myšlenek nebo fyzických projevů. Přivtělená duše vám může radit, podsouvat vlastní názory a pocity nebo i fyzické bolesti. Čím nižší je energie a úroveň vědomí člověka, tím snazší je pro duše na něm parazitovat. Máte-li nějaké psychické problémy, trpíte pocity viny, zlostí, pocitem, že na vás nikomu nezáleží nebo třeba bolestí kolene po úrazu, vysíláte toto nastavení ve formě energetického pole. A to je jako pozvánka pro duše, které měly za svého života podobné pocity, jako máte vy. Dobře to vystihuje přísloví „Vrána k vráně sedá“.
Bohužel, kromě podobných pocitů, které s vámi sdílí je obvyklé, že duše předá tělu i bonus ve formě dalších svých vlastních neduhů. Trpíte bolestí hlavy? Připojí se k vám duše, která taky za svého života trpěla bolestí hlavy. Pokud k tomu ale měla například i bolesti břicha (nebo jiné zdravotní potíže), mohou se u vás náhle objevit podobné symptomy. A je úplně jedno, že není důvod, abyste jimi trpěli.
Podobně škodlivé je podsouvání myšlenek. Představte si situaci, že máte nějakou formu deprese a trpíte pocitem, že si vás nikdo neváží, nikomu na vás nezáleží a podobně. Budete stát na balkoně a najednou vás napadne: „Tak tam skoč! Stejně na tobě nikomu nezáleží! Neboj se, bude ti líp!“ To může být situace, kdy na sebe máte napojenou duši, která díky podobným pocitům spáchala sebevraždu a snaží se vám jí podsunout jako super nápad. To byly jen příklady. Zjednodušeně řečeno, nikdy nevíte, zda je konkrétní myšlenka nebo pocit opravdu vaše.
Jak poznám, zda mám přivtělenou duši?
Je důležité se naučit vnímat a vycítit, co k vám patří a co ne. Honí se vám v hlavě nějaké myšlenky a přijde vám, že nejsou vaše? Je to jako by vám je někdo říkal, ale nikdo u vás není? Trpíte bezdůvodně dlouhodobými bolestmi nebo jinými fyzickými obtížemi (kašel bez nachlazení, který neustává, dušení se a jiné) a léky nebo lékařská péče nezabírá? Máte z ničeho nic různé projevy na těle (bolest, tlak, svědění,…), a když se na ně začnete soustředit, tak se stupňují nebo zmizí a není k nim důvod? Zdá se vám při pohledu do zrcadla jako by se na vás díval někdo jiný? Můžete mít na sobě přivtělenou duši, která vás ovlivňuje.
Hlavní stránka: www.prochazkatom